Ten, kdo s náma udržuje pravidelný kontakt, už patrně ví, že z Thajska rozhodně odvařené nejsme. Možná by to bylo jiné, kdyby jsme jely ze zamrzlého Česka na 2 týdny na dovču. Jenže, my žijeme na Bali… Samozřejmě srovnáváme a ať chceme nebo ne, Thajsko nesahá Bali ani po kotníky. Ať už prostředím, cenami nebo vřelostí místních lidí. Jasně, zatím můžeme srovnávat jen s jednou oblastí a třeba budeme mluvit jinak, až budeme na Phi Phi. Ale upřímně, vůbec to nepředpokládáme.

Ovšem jedna z věcí, která se Thajsku rozhodně nedá upřít, je skvělá nabídka výborného jídla na místních trzích. A na jídlo, na to my slyšíme :)) My prostě rády jíme, čehož jsme živým důkazem. Říká se, že nejlepší pohled na svět je z koňského hřbetu. Já to nikomu neberu…, ale zkoušel někdo pohled od vstupní brány street food marketu?!? Stovky voňavých stánků s tím nejlepším sea food, spoustou druhů masa, které si (ne)dovedete představit, místní speciality, čerstvé šťávy a džusy, palačinky…

 

 

Při první návštěvě jsme celkem nerozvážně zapluly do stánku nedaleko vstupní brány. Za prvé jsme už měly šílený hlad a za druhé se řídíme heslem – jdi tam, kde jí hodně lidí. To, že oněch hodně lidí byla početná německá skupinka turistů, už radši zmiňovat nebudu :)). Z nabídky si vyberete jídla, kterými chcete zaplnit bříško, zasednete k trošku nevkusným stolečkům a místní vám zatím jídlo čerstvě připraví a přinesou. My jsme zvolily nudle, rýži a smaženou rybu. Nebyla to žádná pecka, jakou jsme čekaly, a ještě menší pecka pak následovala, když přišlo na placení. Za každou tu malou misku nudlí a rýže si počítali téměř 60 Kč a za pár kusů ryby dokonce přes 100 Kč. Vůbec jsme nepředpokládaly, že se v Thajsku najíme za 16 Kč jako na Bali, ale tohle pro nás teda bylo silný kafe. Nicméně dojem potom trošku vylepšily jiné stánky, které měly lepší nabídku a navíc i uvedené ceny u každého druhu. Naše srdce opět zaplesalo.

 

 

Druhý den už jsme měly přesně naplánovaný, co všechno si dáme, ale u brány na market přišla studená sprcha! Místní taxikáři na nás něco pokřikovali a my jim klasicky nerozuměly ani slovo… Ovšem velmi brzo jsme pochopily, že market je prostě zavřený. Naštěstí to bylo v den, kdy jsme měly půjčená kola (článek o výletu k vodopádům na kole si můžete přečíst zde) a tak jsme osedlaly naše téměř nepojízdné oře a vydaly se dál do města hledat, kde uspokojíme naše kručící bříška. Vybraly jsme místní bistro, kde opět sedělo docela dost cizinců a taky mělo otevřenou kuchyň, kde můžete sledovat, jak vám jídlo připravují. A to my vždycky považujeme za plus. Dokonce jsme tam hezky poklábosily s postarším párem Čechů, kteří už ale přes 30 let žijí v Německu. Bylo to moc milé.

 

 

Další den jsme se konečně na market dostaly a tam se zrodila čistá láska :)). Moje ke grilovaným tygřím krevetám a Kopejdina ke smaženému krabovi. Na našem talířku taky nikdy nechybí grilovaný špíz s kuřecím masem a ananasem (a taky chilli papričkama, o kterých jsem si nejdříve myslela, že jsou to fazolové lusky.. no nepřála bych vám vidět můj obličej, když jsem je s chutí začala žvýkat… plamen od pusy mi jde při té představě ještě teď :D), nebo klasické spring rolls. Pokaždé se snažíme ochutnat i něco jinýho a zatím jsme nikdy nešláply vedle. Všechno chutná opravdu skvěle.

 

 

Za jídlo tedy dáváme Thajsku velký palec hore. Dokonce už jsme i pochopily systém otevření street food marketu a tak ve dny, kdy je zavřený, objevujeme dobroty v místních bistrech.

Doufám, že před prohlížením fotek jste po jídle, protože já nad nima slintám i teď, a to mám plné bříško :)).

 

 

Mějte se krásně!