Když jsme se někde zmínily, že se chystáme do Kuala Lumpur, spousta lidí se nás ptala, proč tam? Většina nám tvrdila, že tam není nic zajímavýho a podobně. A já musím říct, že nesouhlasíme! Za nás je toto města pecka a určitě se vyšplhalo na hodně vysokou příčku našeho pomyslného žebříčku oblíbených měst. Ale pěkně od začátku.

Na letiště jsme se vydaly klasicky Uberem a tady nastal první zádrhel. Upřímně, balijský Uber nás začíná pěkně štvát (a to si počkejte na historku o našem nočním příletu zpět). Objednaly jsme auto kousek od nás a čekaly na příjezd. Po chvíli přišla od řidiče sms, jestli mu za vyzvednutí dáme peníze navíc. What?!? Na naši zprávu, že Uber využíváme často a nikdy jsme peníze navíc neplatily, napsal OK. Po dalších 10 minutách čekání naši objednávku zrušil! Neřád jeden! Takže jsme objednávaly nové auto a to už řidič naštěstí přijel. Jenže tím jsme ztratily skoro půl hodinu a ta nám potom chyběla cestou na letiště. V místních zácpách jsme trčely víc, než je zdrávo, a na letiště doběhly něco málo přes hodinu před odletem. Což by za normálních okolností byla celkem pohoda. Ovšem při mezistátních letech musíte projít imigrační kontrolou a tady to (nejen) Balijci opravdu nemají vychytané. Fronty jako na banány, takže jsme tam prošlapaly snad další třičtvrtě hodiny. Nicméně letadlo jsme o prsa (né moje, o ty Kopejdy) stihly a už jsme si to frčely do Malajsie.

Po příletu a klasických frontách na banány č.2 jsme si šly objednat Grab (malajská verze Uberu). Letiště je od města nějakých 50 km a můžete využít vlak (super cool vlak, který vás odveze přímo z letištního terminálu, ovšem za ne úplně super cool cenu), bus, taxi a nebo obdobnou službu. V Malajsii je Uber i Grab legální (za což palec hore).

Asi po hodince jízdy jsme se ocitly v našem hotelovém pokoji v centru města, který byl sice malinký, ale krásný a moderní, včetně koupelny, takže za nás spokojenost. Už se schylovalo k večeru, nám kručelo v bříšku a tak jsme se vydaly na vyhlášený noční food market nedaleko od našeho hotelu, který probíhá jen v sobotu.

 

 

 

Místní trhy jsme si oblíbily v Thajsku a v Malajsii jsme očekávaly podobné. A bohužel musím konstatovat, že jsme byly pěkně zklamané. Nejprve se Kopejdě na hlavu vykálel pták :-D. Takže celou cestu absolvovala s po*ranou hlavou. Za další jsme si připadaly jak někde v Bombaji (oukej, byla to Indická čtvrť), všude žebráci, nepořádek, smrad… Jídlo na marketu nám přišlo skoro strašidelný, stejně jako celá ta čtvrť. Vůbec jsme se tam necítily bezpečně, možná proto jsme tam byly jako jedny z mála “bílé”, všichni na nás divně zahlíželi a celkově to na nás nepůsobilo moc dobře. Na jídlo jsme nakonec zakotvily v Burger kingu. Nejsme na to hrdé, ale šilhaly jsme hlady a přišlo nám to v tu chvíli jako přijatelné řešení. Dovedete si asi představit, jaký jsme měly teď z Kuala Lumpur pocity. Po příchodu na hotel jsme vytuhly na “prasátka” (rozuměj oblečený a neumytý) a spaly tak celou noc při rozsvíceném světle :-D. Love these moments :))

Ráno nás uvítalo neskutečné počasí. Slunečno, vedro a azurově modrá obloha. Vydaly jsme se k Petronas Towers a už jen cesta k nim celkem slušně napravila KL reputaci.

 

 

 

 

Přesto, že se jedná o centrum hlavního města, kde se tyčí jeden mrakodrap vedle druhého, všude se to zelenalo. A my máme zeleň ve městech rády. A co teprve, když jsme dorazily do KLCC parku k věžím. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového může existovat v centru města a kontrastovat s okolím. Obrovský, nádherně udržovaný park, ve kterém najdete všechno, na co si vzpomenete. Altánky pro odpočinek, fontánky, kde si můžete načepovat pitnou vodu, mega velké hřiště pro děti, u kterého je i bazén s klouzačkama, vodopády, kašny, jezírko a dokonce běžeckou trasu. Prostě všechno. Lidi se tam chovají kultivovaně, nikde nevidíte odpadky, ani exkrementy od psů. Úplný balzám na duši. A ten výhled, který vám absolutně vyrazí dech. Po celém parku se nachází asi 7 různých view pointů, ze kterých máte peckovní a fotogenický výhled na věže.

 

 

 

 

Na úpatí Petronas Twin Towers najdete nákupní centrum Suria KLCC, což je šestipodlažní budova plná obchodů, restaurací a kaváren. Před obchoďákem stojí za povšimnutí nádherné jezero s vodními fontánami, které se večer mění v osvícený orchestr barev.

Honil nás hlad a k jeho utišení jsme vybraly ve 3. patře sushi restauraci, protože na sushi máme chuť od tý doby, co jsme přijely do Asie :)). Fungovalo na principu running sushi, akorát si zaplatíte to, co si sníte. Měly jsme výborné chobotničky, různé druhy sushi s lososem a kaviárem a nějaké místní speciality. Všechno bylo moc mňam.

Po véči jsme ještě skočily nafotit svítící dvojčata po tmě. Obloha hrála všemi barvami a nám se tak naskytl neuvěřitelný pohled. No posuďte sami :)).

 

 

Po focení jsme se vydaly zpátky na hotel, kde jsme uchozený a unavený jako koťata ještě chvíli pracovaly a pak úplně vytuhly.

Kam směřovaly naše kroky v Kuala Lumpur další den, si můžete přečíst v příštím článku.

Mějte se krásně!